Střížov je malá obec na jih od Českých Budějovic

Strichův dvorec a původ názvu obce Střížov

Statek u "Strychů" druhdy dvorcem býval, čemuž nasvědčuje to, že ještě v letech osmdesátých minulého (pozn. red. 19. století) století byly tu složeny hromady lícného i tesaného kamene, jaký se na obyčejných staveních v starších dobách nevyskytuje.

Je tedy možné, že to byl dvorec rodiny, spřízněné se Žižkou a kamž kmotři jeho s ním po křtu zašli. Tradici tu podporoval i spis, který do nedávna byl starostou Vojtěchem Talířem s velkou pietou přechováván, avšak po smrti jeho byl as pohozen.

Spis ten kronikář viděl a četl. Ve spise tom uvedeno, že r. 1818 učitel a obecní písař Jan Svoboda sepsal jej na základě starých zápisů, poskytnutých mu farářem Placidem Jedličkou, členem řádu cisterciáků ve Vyšším Brodě a dal ten opis ověřiti si rychtářem Josefem Fišerem a konšely Matějem Talířem a Janem Koňatou. V zápisech těchto uvedeno bylo podrobně, jak Žižka narodil se pod dubem kolem r. 1359 a že byl křtěn ve Střížově.

O původu Střížova nalézal se též u starosty Vojtěcha Talíře spis, sepsaný též na základě starých záznamů, poskytnutých týmž farářem Placidem Jedličkou, témuž učiteli a obecnímu písaři Janu Svobodovi. Tento učitel měl syna, theologa Františka Svobodu, v klášteře vyšebrodském. Týž pátral ve starých spisech archivu vyšebrodského spolu s farářem Placidem Jedličkou a našli starý latinský spis, jehož překlad dal František Svoboda, theolog, svému otci, učiteli a písaři střížovskému.

Opis tohotospisu jest zapsán v původním znění řídícím učitelem Petrem Svobodou ve školní kronice a prvopis jest v staré knize. Dle něho vystavěl nějaký "Stry(i)ch", zeman zámek a dvůr a zámek ten i povstalá osada se jmenovala "Stry(i)chov" - z toho přeměněno bylo jméno to na "Strihov" a "Střižov".

(přesná citace z kroniky)

Druhá možnost

Druhou, snad pravděpodobnější možností vzniku jména osady je odvození od významu "strážce Vitorazské stezky" nebo doudlebského hradiště. Střížov se nachází 2 km od Doudleb, ve směru, kde nejsou Doudleby chráněny strmým srázem a řekou Malší. Mezi vesnicemi je velmi dobrá viditelnost. Pokud protnete pomyslnou polopřímku z Doudleb do Střížova, pak za další 3 km narazíte na obec Strážkovice, u níž stávala, na Strážkovické hoře, podle historických pramenů strážnice s přímým výhledem na Střížov.

A jak to vidí slovník místních jmen v Čechách?

Střížov (lid. ve Střížově, do Střížova), ves 9 km na jih od Čes. Budějovic: 1263 Jeruzlab de Strizendorf, RB. II, 161; 1286 Conasch de Strizendorf, t. 596; 1316 Strizow, MGB. 27/328; 1368 ad E. in Strziezow, LC. Ib, 103; RDP. 66 decan. Dudleb. 1369-85 Strziezow, 1399 Strziessow, ok. 1405 Stressow; 1407 Strziezow, HUb. 244; 1415 Strzyezyow, Klimesch II, 11 z A. místodrž.; 1530 Driessendorf, HUr. 53; 1563 a 1610 Strzizow, Klimesch t.; 1789 Hft Hohenfurt: Driesendorf, Stržižow..liegt an dem Flusse Malsche, Schal. XIII, 170.

Obec Střížov v jižních Čechách

Nastavení soukromí:

Soubory cookie používáme ke shromažďování a analýze informací o výkonu a používání webu, zajištění fungování funkcí ze sociálních médií a ke zlepšení a přizpůsobení obsahu. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas, který nám udělíte kliknutím na volbu „Souhlasím se vším“. Své preference můžete snadno upravit kliknutím na volbu „Podrobné nastavení“.

Povolujete: