Střížov je malá obec s více než dvěma sty obyvatel, vzdálená deset kilometrů na jih od Českých Budějovic

Křest Jana Žižky z Trocnova

Od Trocnova nepříliš vzdálená víska Střížov je spjata s památkou Žižkovou tím, že v střížovském kostelíku byl Jan Žižka křtěn - historickou skutečností - a pak pověstí, že u kamenného stolu v dnešní zahradě u Strichů hodovali po křtu jeho kmotrové.

Žižkova křtitelnice umístěná v jihočeském muzeu, Foto: Jan BurdaStřížovský kostelík, tolikrát malovaný jako mimořádně vděčný malířský objekt se svou nahoru se zužující věží působí tím jakýmsi přehnáním perspektivy nezvykle mohutně. I sluneční hodiny přímo pod černým ciferníkem obyčejných, schody na kůr a krucifix v závětří hlavního vchodu působí tu zvláštním, malebným dojmem.

A vnitřek kostelíka vypráví, že za války byli tu častými hosty malíři, obnovující tu staré fresky, které dnes září v vnových barvách, vráceny oku z pod několikerého nánosu omítek, přikrývajících je dlouhá léta. I na stropě sakristie usadili se ve výsečích klenby zase barokní andělíčci, které tam vrátil mistr štukatér.

Kazatelna velmi neobvyklého tvaru, které pod vlivem husitské tradice vybíhá ze zdiva nikoli po pravé straně oltáře, hledíme-li s jeho stupňů, nýbrž na levé (pozn. red. dnes je na druhé straně). Víko se soškou Jana Křtitele překrývá pak křtitelnici, šestibokou, s mohutným spirálovým podstavcem, vyrůstajícím ze čtyřhranné základny žulového kvádru. Je to skutečná křtitelnice Žižkova (pozn. red. nyní umístěna v Jihočeském muzeu). Její tvar, který teprve při nedávném snížení dlažby presbyteře vyvstal jak náleží, přesvědčuje již svým stářím, že tu stávala v Žižkových dobách.

Ale podívejme se na hrubě přitesaný balvan tvaru kalicha s mělkou, miskovitou prohlubní, umístěný v předsíňce chrámu, který za křtitelnici Žižkovu označovalo tu od nepaměti lidové podání.

Údajná noha legendárního stolu, u něhož prý hodovali Žižkovi kmotři v zahradě u Strichů ve Střížově, Foto: Jan BurdaŽe Žižkova památka ve Střížově upjala se k symbolům pravěkým, dokazuje i ten kámen v zahradě u Strichů. Ze čtyř trnoží legendárního stolu, u něhož po křtu hodovali prý Žižkovi kmotři, zbývá už jen jedna.

Je to typický malý menhir výše, která, připočteme-li sílu desky kamenného stolu, rovnala by se běžné výši stolu. A tak zalitujeme jen, že ta domnělá Žižkova křtitelnice (pozn. red. dosud umístěnu u vchodu do kostela) nedovede vyprávět. Snad by nám pověděla, že ty dva kotouče na ni představovaly slunce a lunu, kterou tehdy zobrazovali ne jako srpek v novoluní, nýbrž vždy v úplňku - snad i to, že Žižkovi kmotři zanesli malého Jana po křesťanském křtu ještě k tomu posvátnému kameni, aby se poklonili i u něho, jak to činívali jejich předkové.

Úcta, které se obětní kameny s mísami na Doudlebsku těší dodnes u řady nejstarších lidí, celými generacemi děděná, činí tento výklad velmi pravděpodobnými.

Zdroj: Karel Hlubuček: Trocnov - Žižkův kraj, 1951


Mapa se načítá / map is loading